Jdi na obsah Jdi na menu
 


 zdrojiDNES.cz
 

Muzikálový Dracula se s Danielem Hůlkou vrátí do budoucnosti

 
4. prosince 2008  4:12
Česká muzikálová scéna miluje návraty. Opakovaně se na scény pražských divadel postupně vrací původní tuzemské tituly, jako je například Hamlet či Kleopatra. Od začátku února těmto kusům přibude těžký konkurent – muzikál Karla Svobody, Richarda Hese a Zdeňka Borovce Dracula, dosud nejúspěšnější český muzikálový titul.

Karel Černoch a Daniel Hůlka v muzikálu Dracula

foto: Petr Novotný

Karel Černoch a Daniel Hůlka v muzikálu Dracula

Daniel HůlkaPrvní inscenace Draculy měla premiéru v roce 1995 a vidělo ji více než milion diváků. Kus se také dočkal několika nastudování v zahraničí.

Dracula v trabantu

Nyní se bude Dracula nově hrát v Divadle Hybernia a divákům hodlá nabídnout osvědčenou kombinaci původního a nového. Mezi původní lákadla patří jednak jméno režiséra Jozefa Bednárika a především obsazení titulní role Danielem Hůlkou.

Jako novum Dracula slibuje kompletně nové pojetí scény, kostýmů a také odlišné poslední dějství, které zasadí do apokalyptické budoucnosti zbídačelého a zchudlého světa roku 2080.

Muzikál DraculaDraculu si na scéně Jozef Bednárik dokonce představuje za volantem trabantu. "Až na Carmen české muzikálové scéně chybí velkolepý muzikál typu Fantoma opery. Všechny zdejší muzikály se spíš miniaturizují nebo sázejí na estrádní pojetí. Náš Dracula by měl být širokoúhlým plátnem," popisuje režisér.

 

Nicméně i Bednárikův Dracula musel projít jistým zmenšením. Původní verze a její obnovená premiéra v roce 2003 se hrála v nynějším Kongresovém centru. Rozměry Divadla Hybernia jsou podstatně komornější.

Staronový dracula

Ze starých tváří muzikálu Dracula se do Hybernie vrátí také Leona Machálková, která roli lásky upírského knížete Adriany vymění za Lorraine. Novými posilami jsou pak například Josef Vojtek či Radka Fišarová.

Modernější pojetí

"Pro diváka je to však výhoda. V zadních řadách Kongresového paláce jste se bez kukátka neobešli. Moje maminka si stěžovala, že z té velké dálky nerozezná, zda na scéně tančí muž, nebo žena. V Hybernii bude víc prostoru pro herecké propracování postav a rozehrání jejich osudů," slibuje Bednárik a jedním dechem dodává, že i přes skromnější rozměry nebude nová verze "outletem" Draculy. "Rozpočet je podstatně vyšší než před dvanácti lety," upozorňuje.

"Dracula je pro každého interpreta vysněná muzikálová role," rozplývá se Daniel Hůlka. Úloha démonického upíra má pro Hůlku zvláštní význam právem. Právě Dracula z ne příliš známého operního pěvce udělal českou muzikálovou hvězdu.

"Přirozeně na jevišti zúročím životní zkušenosti. Nový Dracula bude jiný především tím, že se za třináct let divadlo hodně pohnulo dopředu a proměnil se i divadelní jazyk. Daniel Dvořák vymyslel zcela novou scénu, která není tak pompézní a pracuje spíše s náznakem. Náš Dracula bude modernější a těším se na to, že se soustředí více na herecký projev," říká Hůlka.

Aniž by se chtěl rouhat, tak nový Dracula bude podle zpěváka možná zajímavější. To základní, jak zdůrazňuje Jozef Bednárik, však zůstává. "Dracula je velký příběh o krutosti, osamělosti a citové prázdnotě," říká režisér.

Autoři:
  • Kateřina Kočičková MF
 

Muzikálová Mona Lisa z pražské Broadwaye bude mít tři tváře

1. prosince 2008  16:39
Tajemný příběh Mony Lisy nabídne příští rok stejnojmenný muzikál, jehož zkoušky v pondělí vypukly v pražském Divadle Broadway. O hlavní roli nového díla, které bude mít premiéru 4. března, se podělí zpěvačky Dasha, Iveta Pomeje-Bartošová a Monika Absolonová.

Dasha a Monika Absolonová alternují v hlavní roli muzikálu Mona Lisa. O hlavní roli se podělí i s Ivetou Pomeje-Bartošovou.

foto: Marek Navrátil

Dasha a Monika Absolonová alternují v hlavní roli muzikálu Mona Lisa. O hlavní roli se podělí i s Ivetou Pomeje-Bartošovou.

Michal David, Hana Zagorová a Petr Muk"Moc se těším. Je to tajemný příběh a doufám, že pro diváky bude zajímavý," řekla Absolonová, která si obraz Mony Lisy prohlédla v pařížském muzeu Louvre naživo. "Byla jsem strašně překvapená, jak je malinký. Čekala jsem nějaké obrovské plátno. Byla na něj ale obrovská fronta. Davy japonských turistů mě málem převálcovaly," podotkla zpěvačka.

Hudbu k muzikálu Mona Lisa složil Bohouš Josef, o texty se postaral Lou Fanánek Hagen. Scénář napsal Libor Vaculík, který bude dílo také režírovat.

 

Iveta Pomeje-Bartošová a Vánoce

Iveta Bartošová Zpěvačka chce první Vánoce s manželem Jiřím Pomejem a synem Arturem prožít v klidu, a tak chystá únik z očí veřejnosti a hlavně médií.

"Je to režisér, který vás dokáže seřvat, ale potom i pohladit a to je strašně důležité," řekla Absolonová, která se těší na spolupráci i s ostatními interprety.

Petr Muk a Iveta Bartošová V roli matky Mony Lisy se objeví Helena Vondráčková a Hana Zagorová. V muzikálu se také představí vítězové druhé a třetí řady pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar Vlastimil Horváth a Zbyněk Drda, dále pak Petr Muk, Josef Vojtek či Linda Finková.

Nový muzikál přináší příběh o vzniku záhadného obrazu, ve kterém nechybí romantická zápletka o nenaplněné lásce. Zajímavý bude i souboj dvou geniálních umělců, který svedou Leonardo da Vinci a Michelangelo Buonarroti. Renesanční atmosféru dodají dílu kostýmy, které navrhl Roman Šolc.

 

Landa ve Zlatém draku nabídl dobré písně a rozředěnou mystiku

24. listopadu 2008  8:52
Pátečnímu představení s napětím očekávané jevištní kreace autorské trojice Daniel Landa, Zdenek Plachý a Jiří Šimáček Tajemství Zlatého draka předcházela řada dramatických prohlášení, protesty, to vše kvůli "kontroverznímu" Danielu Landovi.

Z inscenace Tajemství Zlatého draka

foto: Otto Ballon Mierny, MF DNES

Z inscenace Tajemství Zlatého draka

Z inscenace Tajemství Zlatého drakaJe obtížné divadelní útvar představující žánrovou směsici – fantasy, muzikál, detektivka – přesně pojmenovat. Dramaturg Martin Dohnal hovoří o "hudebním dramatu" a sami autoři pojali Tajemství Zlatého draka jako scénické mystérium, které by mělo současného diváka vytrhnout z jevového, povrchně prospěchářského světa a jeho trápení a přivést jej k péči o duši. Nejen o duši vlastní, ale o duši veškerenstva, kosmu.

Kriminálka Brno

V úvodu jsme svědky scény, kdy dva mladí lidé hledají u lesa vhodné místo pro "splynutí duší", ale vyruší je nález mrtvoly neznámého muže. Další pokračování je jakoby převzato z některého z nespočetných televizních detektivních seriálů, při kterém se krom pátrání po pachatelích dozvídáme ledacos zajímavého ze soukromí detektivů.

Z inscenace Tajemství Zlatého draka

Své soukromí má i vyšetřovatel Marek Šebor (Petr Halberstadt), opíjí se, je hrubý na ženu Naďu (Henrieta Hornáčková), nechává se vytáčet tchyní (Marie Durnová), nezvládá to, nedospělá dcera tím trpí. Avšak pod povrchem se na scéně odehrává ještě druhý, skrytý příběh: mrtvola byla nalezena vedle menhiru s tajemným runovým nápisem odkazujícím k vnitřnímu obrácení.

Landa: Chci, aby lidé u draka přemýšleli

Z inscenace Tajemství Zlatého drakaZpěvák Daniel Landa ví, že se řadě lidí jeho Tajemství Zlatého draka v brněnském Národním divadle líbit nebude. Věří však, že se mnohých dotkne.

Policejní důstojník David Vodňanský (Jakub Šafránek) je naštěstí specialista na sekty a stopy záhy vedou k sestře zavražděného, hypnoterapeutce Stelle (Klára Apolenářová). Detektivka se střídá s tajemným světem skrytého života "obecně prospěšné společnosti" Ordo Draconis, jejíž vůdce Petr (Petr Panzenberger) vyzývá členy k jednotě a oddanosti vizi.

Z inscenace Tajemství Zlatého drakaDěje v obou odlišných rovinách oddělují taneční a zpěvné výstupy Merkuria (Daniel Landa) a Merkurie (Monika Maláčová), z nichž bychom se měli dozvídat něco bližšího o smyslu toho, co se odehrává, i závěrečné poslání.

Až na ten příběh

Vše je však obestřeno mlhami a skvělá scéna Daniela Dvořáka, která velice elegantně mění kulisy charakterizující oba světy, s tím nic nezmůže – nemá to ostatně v popisu práce. Děj na jedné straně zpestřují výstupy se starostou (Jaroslav Dufek), který sektě výhodně pronajal pozemek a dům, a mafiánským podnikatelem Zenklem (Zdeněk Dvořák), který má na nemovitosti zálusk; na straně druhé vidíme například zasvěcující obřad, který vnitřně rozháraný Marek podstoupí prostřednictvím Stelly.

Z inscenace Tajemství Zlatého drakaObrácení? Jen proto, aby docenil hodnotu rodinného života? Z toho, co vidíme na scéně, není ani příliš jasné, kdo je vrah a proč vlastně vraždil, neboť jsme namísto inzerovaných duchovních hodnot s autory uvízli v laciné duchařině. Nepozře-li had hada, nestane se drakem, cituje v jednom místě Merkurius z Písní kosmických Jana Nerudy.

TAJEMSTVÍ ZLATÉHO DRAKA
(Krátké nahlédnutí do projektu Legií Zlatého draka - real-live fantasy hry Tajemství Zlatého draka)

Žádná metamorfóza hada v draka se v Brně tentokrát nekonala. Pro poetiku dvojice Zdenek Plachý a Jiří Šimáček bylo dosud příznačné prolínání vážných žánrů a postupů s nevážnými, kloubení vysokého s nízkým – cílem jejich sdělení však nebyla oslava všehochuti světa beze smyslu: jejich dosavadní díla měla étos.

Zlatý drak, nebo zlatý důl?

A za velkého vzruchu se zrodilo Landovo Tajemství Zlatého draka
Tajemství Zlatého draka - zkouškaK rozruchu kolem Tajemství Zlatého draka došlo nejen proto, že novou inscenaci, jejíž scénář je dílem Daniela Landy, Zdenka Plachého a Jiřího Šimáčka, její tvůrci opentlili lákavými superlativy.

Landa dobývá Brno, i přes protesty prodá hru dvakrát denně
Daniel Landa na tiskové konferenci k inscenaci Tajemství Zlatého DrakaInscenace Tajemství Zlatého draka se bude v některých termínech hrát dvakrát denně. V činohře Národního divadla je to nebývalý počin - prakticky o žádnou inscenaci z poslední doby nebyl takový zájem.

Premiéru Tajemství Zlatého Draka doprovodil i protest studentů JAMU
Tajemství Zlatého draka - zkouška - Daniel LandaLepší reklamu si tvůrci nové hudební inscenace s názvem Tajemství Zlatého Draka nemohli přát - proti účinkování kontroverzního umělce v Mahenově divadle se postavilo několik brněnských osobností. Nejdražší, nejprodávanější, historicky nejnáročnější dílo má premiéru. Před stánkem rozbalili studenti JAMU i protestní transparent.

Platilo to o jejich hře Nepohodlný Indián i o hudebním díle Magická flétna, ale i o jejich posledním společném dramatickém počinu Deník krále, na němž spolupracovali právě s Danielem Landou. Jejich umělecké sdružení Střežený Parnas patrně udělalo chybu ve chvíli, kdy Plachý se Šimáčkem část svých dramatických kompetencí převedli na – řečeno bez ironie – samorosta Daniela Landu.

Z inscenace Tajemství Zlatého draka

Landovo částečné převyprávění vlastních osudů, křížené s rozředěnou "mystikou", ukázalo, že jeho síla je více v hudbě a písňových textech a že právě divadelní příběh není ani zdaleka jeho silnou stránkou.

D. LANDA – Z. PLACHÝ – J. ŠIMÁČEK - Tajemství Zlatého Draka
Národní divadlo Brno. Režie Zdenek Plachý, hudba Daniel Landa, scéna Daniel Dvořák. Kostýmy Linda Dostálková. Premiéra 21. listopadu 2008. Delka 160 minut.
Hodnocení MF DNES: 60 %

Touha, nový muzikál Landových, odkryla karty a láká tisíce lidí

velikost textu:
9. září 2008  11:27,  aktualizováno 11:33
Veselé písničky z cirkusového prostředí vystřídal dojemný zpěv muzikálové hvězdičky v podání Lucie Vondráčkové o tom, jak smutné je být pouhou voskovou figurkou ve světě slávy. Tak vypadala ochutnávka nového muzikálu Touha.

Muzikál Touha - Lucie Vondráčková a Miroslav Hrabě

foto: © Tomáš Martínek

Muzikál Touha - Lucie Vondráčková a Miroslav Hrabě

Dílo Mirjam a Daniela Landových, které vychází z filmu Kvaska, bude mít premiéru 15. září v pražském Divadle Kalich. "Zájem je obrovský, k dnešnímu dni je prodáno asi třicet tisíc vstupenek. Diváci se těší, tak doufáme, že je nezklameme," řekl ředitel Divadla Kalich Michal Kocourek.

Muzikál Touha - Jiří KornNa premiéru se těší i protagonisté, někteří ale mají navzdory svým zkušenostem ze začátku muzikálu obavy. "Já se těším, ale zároveň netěším, protože bych nejradši vždy ještě tak měsíc zkoušel," řekl Jiří Korn, který hraje soudce.

Oproti filmovému zpracování nabídne muzikál Landových více hudby a tanečních kreací. O hudebním a pohybovém nadání nepochybovala režisérka filmového i hudebního díla Landová u Lucie Vondráčkové a Jiřího Korna. Oba interpreti tak budou v muzikálu pokračovat ve svých rolích, které ztvárnili ve filmu Kvaska.

Vondráčková si v alternaci se Zuzanou Krištofovou-Kolářovou opět zahraje muzikálovou hvězdu Karin, kterou obdivuje vězeň Ben. Kvůli touze po sblížení se svou láskou uteče Ben z vězení, aby se mohl zúčastnit konkurzu na muzikál, ve kterém Karin hraje.

Ve filmu Kvaska, který zhlédlo v kině 150 tisíc diváků, ztvárnil roli vězně Filip Tomsa. Herec ale podle Landové neumí zpívat, proto se v jeho roli budou v muzikálu střídat herci Martin Písařík a Miroslav Hrabě a účastník třetí řady pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar Jan Kříž. Písařík je známý z filmu Snowboarďáci, Hrabě si zahrál v pohádce Nejkrásnější hádanka.

Návštěvníci muzikálu Touha se kromě představitelů hlavních rolí mohou těšit i na Rudolfa Hrušínského nejmladšího, Radku Fišarovou či Richarda Tesaříka. Na pódiu se během představení objeví přes 30 herců ve více než 130 kostýmech. Divadlo Kalich, kde lístky na muzikál stojí od 199 do 699 korun, plánuje do konce letošního roku uvést 65 repríz.

Muzikál Touha - Mirjan a Daniel LandoviAutorem hudby filmového i divadelního projektu je Daniel Landa, který na pokyn své manželky Mirjam přidal do muzikálu další písně. Muzikál nabídne navíc také kulisu cirkusového prostředí, ve kterém vyrůstal hlavní hrdina.

Soundtrack k filmu Kvaska se dočkal velké přízně publika, když se ho minulý rok prodalo přes 26 tisíc kusů. Landa se tak stal nejprodávanějším zpěvákem roku, za což získal cenu Deska roku

 

Dělejte cokoliv, bude to lepší než Postráneckého „nový“ Švejk

 
8. listopadu 2008  15:16
Před šesti lety uvedli v Národním divadle v Praze hru Luboše Baláka Švejkův vnuk. Odešel jsem v polovině. V MF DNES pak vyšla recenze s titulkem Příšernost na scéně Národního divadla. Ve středu měl v pražském Divadle Hybernia předpremiéru Švejk podle Haškovy klasiky. Nepsat recenzi, šel bych zase v půlce.

V hlavní roli švejka alternují Martin Sobotka s Daliborem Gondíkem.

foto: Dan Materna, MF DNES

V hlavní roli švejka alternují Martin Sobotka s Daliborem Gondíkem.

Z muzikálu ŠvejkA skoro by se mi chtělo ten šest let starý titulek zopakovat. Švejka zná každý – Ladovy obrázky, film s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Řada lidí (možná oprávněně) tvrdí, že to je obrázek pošramocený, buď Švejk nebyl tak vychytralý, nebo byl jen tupec s půllitrem piva v ruce.

Ani herec Národního divadla Václav Postránecký není s obrazem Švejka spokojen – o vlastním pojetí prý přemýšlel posledních pětadvacet let. Možná přemýšlel, ale nic nového nevymyslel – jím režírovaná "veselohra se zpěvy" v Hybernii budiž důkazem.

Předeslal, že chce představit Švejka netradičního, ba co víc, revolučního. A výsledek? Tenhle přitroublý chlapík s kulatým obličejem je jak vyvařený klon Rudolfa Hrušínského, jako synovec muže, který do sebe ládoval pivo v Ladových fantaziích.

 

Adéla je ve střehu a vyčnívá nad běžné muzikály

 
27. října 2008  2:42
V pražském Divadle Broadway měla pražskou premiéru muzikálová komedie Radka Balaše a Ondřeje Brouska podle filmu Jiřího Brdečky a Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela. Jde o výtečné představení, které vyčnívá nad běžnou muzikálovou nabídkou.

Z muzikálu Adéla ještě nevečeřela

foto: Divadlo Broadway

Z muzikálu Adéla ještě nevečeřela

Z muzikálu Adéla ještě nevečeřelaZ muzikálu Adéla ještě nevečeřelaZ muzikálu Adéla ještě nevečeřelaZ muzikálu Adéla ještě nevečeřelaZ muzikálu Adéla ještě nevečeřela. Prohlédni fotky
 

Oproti světové premiéře ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (6. září) důsledněji naplnila úmysly autorů novou scénou a kostýmy, byť vycházejí ze stejného základu pražských reálií z doby Verna a Cimrmana, a především se ještě víc vzdálila filmové předloze.

Vůbec je to poprvé, co se zdejší původní muzikálová adaptace filmového námětu odvážila vystavět svébytný, formálně pevný tvar.

Parodie parodie
Jestliže Brdečkův a Lipského film byl parodií pokleslých detektivek o Nicku Carterovi, muzikál je parodií filmu, navíc do svého dění vtahuje další parodie a mystifikace, jimiž se Češi přes půl století dobře baví.

Zůstal filmový příběh a postavy, včetně hlavních situací, provedení však nekopíruje otrocky film, ale komentuje ho osvědčenými prostředky klasického muzikálu, v němž se zpívá, mluví i tančí.

A to na zdejší poměry nebývale vtipnými replikami, hravými zpěvnými texty a chytlavou hudbou, prošpikovanými zjevnějšími i skrytějšími citacemi, připomínkami světa šantánů, kabaretů, ale také Osvobozeného divadla či Semaforu, dalších Lipského filmů a populárních detektivek a thrillerů všeho druhu.

Především je to pocta nejlepším americkým muzikálům od Gershwina po Bernsteina. Produkce je proto vstřícná ke všem generacím, je to v nejlepším slova smyslu rodinné představení a svého druhu hra s oblíbeným retrostylem, jehož gruntem je swing a hot jazz.

Poetika citací prorůstá dokonce do herectví, tu něco z cimrmanovské insitnosti, tu z kabaretu, klasického muzikálu, němých filmů. Také pro herecké kreace platí, že nejlepší jsou ty, které jdou na filmovou postavu zcela po svém.

Lépe naživo
Absolutní hvězdou nastudování se proto stal Jiří Langmajer v roli zloducha Ruperta von Kratzmara alias Zahradníka: na rozdíl od Miloše Kopeckého Langmajer netlačil na padoušství, ale stvořil do mimických a gestických drobností dokonale propracovanou, ad absurdum dovedenou groteskní vizi šíleného génia.

V postavě Nicka Cartera se na premiéře vystřídali Petr Vondráček, jehož typu a projevu postava sedí, až na málo průbojný zpěv, a lépe zpívající, leč trochu silácky hrající Aleš Háma – crazy inscenaci však svědčí oba, stejně jako Stanislav Zindulka coby profesor Boček, Zuzana Norisová jako blondýnka Květuška či Vlastimil Zavřel v roli komisaře Ledviny.

Režisér Radek Balaš vypointoval řadu očekávaných vtipů a doplnil je o mnohé nečekané, od lehkých po kameňáky. Patří k nim oživená masožravá Adéla, která zasahuje do děje, tančí, zpívá (hlasem Moniky Absolonové) a narůstá do obludných rozměrů. Nezbývá než zničit ji po vzoru katastrofických filmů, ale jak už to bývá, zlo vždycky přežívá...

Hudební i choreografické nastudování je precizní, zvláště v několika brilantně napsaných hromadných scénách. Vylepšovat lze zpěv a je třeba hlídat, aby se parodie nezvrhla do přehrávání. A škoda playbacků, také s živým orchestrem by bylo lépe.

Divadlo Broadway poprvé přišlo s produkcí, která se diametrálně liší nejen od jeho vlastního programu, ale vůbec od současné pražské muzikálové nabídky. Připomíná nejlepší karlínské opusy z éry Ladislava Županiče. Hrát se bude do konce listopadu, na další měsíce se plánuje pouze několik repríz, od dubna se pak má hrát pravidelně vždy zhruba týden v měsíci.

J. BRDEČKA, O. LIPSKÝ, O. BROUSEK, R. BALAŠ
Adéla ještě nevečeřela... Muzikál, který vás sežere

Divadlo Broadway Praha, režie a divadelní adaptace Radek Balaš, hudba Ondřej Brousek, premiéra 24. října 2008.
Hodnocení: 90 %

 

Výpravná Carmen s Lucií Bílou potěší, ale dech nevezme

 
6. října 2008  9:19
Carmen, novinka Hudebního divadla v Karlíně, neskrývala ambice probít se do elitní skupiny světových muzikálů. Popravdě, udělala pro to hodně: získala tvůrce z Broadwaye, angažovala muzikálové hvězdy a nešetřila na výpravě. Vzniklo zajímavé představení, kvůli němuž však není nutné přepisovat žebříček nejlepších muzikálů.

Z muzikálu Carmen

foto: Hudební divadlo Karlín

Z muzikálu Carmen

Českou jedničkou i po premiéře Carmen zůstává díky jedinečným výkonům a provedení Jesus Christ Superstar, nejšťavnatější hádkou je duet sester z Krysaře, nejbolestnějším Hůlkův výkřik Adriano v Draculově písni Nespravedlivý Bůh, nejdůmyslnější příběh stvořilo Tajemství, největšími hity se chlubila Evita...

Ale i Carmen má svoje nej - Lucii Bílou. Žádná jiná česká zpěvačka nebo herečka se na tuhle roli nehodí víc, psala se ostatně přímo pro ni. Bílá výstupy ovládá krásně zbarveným hlasem, vynikne ve všech polohách a i v těch nejvyšších stále hladí, netahá.

Carmen se s ní navíc potkala v ideální čas - její ženská přirozenost se přelila v živočišnost, zkušenost zase hlídá její mantinely. Sice roli tu a tam shodí svojí typickou grimasou, ale vzhledem k tomu, že její postava vzešla z cirkusové rodiny, nepůsobí to divně. Když autor hudby Frank Wildhorn hovořil o Bílé jako o hvězdě světové třídy, nemýlil se.

Příběh, jehož je koketa hrdinkou, není složitý: do města prolezlého mafií, kde posledním ostrovem čistoty jsou snoubenci Katarina a José, přijíždí cirkus. A s ním i Carmen, vichr pro místní puťky i Josého pudy.

Nový cit se však nezamlouvá drsnému majiteli cirkusu Garcíovi, jenž si dělá na Carmen nárok a který také nastraží past - tak, aby v ní uvázl José s obviněním z vraždy šéfa policistů. José pak společně s Carmen a Katarinou vymyslí fatální plán, jak očistit jméno a dokázat svou nevinu.

Cirkus, povedené oživení
Jednoduchý příběh obecně muzikálu vadit nemusí, jenže zároveň platí něco za něco. Musí být na co se dívat a co poslouchat. S tím prvním Carmen problémy nemá. Kulisy, které zahrnuly fungující fontánu, obří chrámové vitráže nebo magii vzájemných odrazů zrcadel, využily technický potenciál divadla i jeho nebývale hlubokého jeviště, které vytváří unikátní prostorový dojem.

Skvělým nápadem také bylo spojit příběh s cirkusovým prostředím. Scény, ve kterých je cirkus přítomen, diváky zahltí - kejklíři, provazochodci nebo živá zvířata tady vedle zpěváků žijí vlastními příběhy a pomáhají tak na některé věci zapomenout.

.Lucie Bílá se převtělí ve vášnivou Carmen

Třeba na to, že hudba zmíněného Franka Wildhorna je standardní, slabá na to, aby dohlédla do muzikálové budoucnosti. Dá sice, hlavně Lucii Bílé, prostor ukázat sílu hlasu, ale chybí jí srdce. Když se chce přece jen ukázat, srazí ho banální text ve stylu "dáme lásce pečeť, proč nutíš mě klečet". Jak písničky přijdou, tak odezní, v hlavě nezůstanou.

I proto nemají některé sólové party sílu, kterou by mít měly. Zakročit měli režisér Gabriel Barre nebo choreograf Pavel Strouhal a zařídit, aby se na scéně "něco dělo". Protože když se při duetu snoubenci celou dobu jen drží za ruce, začíná to být poněkud nudné. Přitom vydařený stepařský úvod sliboval opak.

Naopak obrovským plusem Carmen je, že všichni zúčastnění zpívají skvěle. Tedy důkaz skeptikům tvrdícím, že v malém domácím rybníku muzikál dobře obsadit nelze. Pokud je Bílá pro Carmen stvořená, potom Dasha si výborně rozumí s Katarinou, i do výšek promítla dívčino jemné založení. Jen José (Robert Jícha) s ní sice držel krok v pomalém tempu, ale při exponovaném sólu měl jeho hlas nepříjemnou barvu.

Paní, která sem nepatří
V novodobém muzikálovém desateru zřejmě stojí, že každý kus musí mít veselou postavu. Tady ji obstarala přičinlivá tetička Katariny, která na kurzy humoru docházela kamsi do operetní přípravky. Špatná zpráva: tohle je jiný žánr.

Při sčítání účtu záleží na tom, jak budeme na Carmen pohlížet. Pokud ji porovnáme s West Endemk či Broadwayí, pak by snad dosáhla na průměr. Přiklonil jsem se však ke kontextu domácímu - i přes mezinárodní tvůrčí tým jde přece jen o karlínský kus. A tady je Carmen nad průměrem - tolik lepších muzikálů tu zase nebylo.

F. WILDHORN, N. ALLEN, J. MURPHY - Carmen
Hudební divadlo Karlín, Praha. Režie Gabriel Barre, české texty Adam Novák. Délka 170 min., premiéra 2. října
Hodnocení: 80 %